XXIX. klubová a speciální výstava spojená s Memoriálem Jaroslavy Markové se letos po malé přestávce konala opět v areálu zámeckého parku Kačina u Kutné Hory.
V sobotu 26. května 2018 za pěkného (pro naše chlupáče snad až příliš slunečného) počasí se areál zámeckého parku pomalu zaplňoval.
Nemálo pohárů, medailí a dalších ocenění čekalo na 20 polských ovčáků – 8 polských nížinných a 12 podhalaňských, konkrétně se zúčastnili (s uvedením katalogových čísel):
PON
207 Bedumil Borsucze Siolo
208 Makowiec Ponadto
210 Maciwoda z Winory
211 Busala Borsucze Siolo
212 Jaka Jagoda Wiki´s Szalony PON
213 Jaromíra Futrzak Podlaski
214 Ista Ana Canem Ch.
215 Fatima Franczesca z Bábiny strouhy Ch.
POO
216 Bučko Zlota Graň
217 Milwaukee Biala Duma
218 Abbas la Terra Porta
220 Aramis Smiling Sweetheart
221 Barbar la Terra Porta
222 Harold las w Jamnicach
223 Qmpel Zagubione Marzenia
224 Aranka Smiling Sweetheart
225 Belana la Terra Porta
226 Besie la Terra Porta
227 Daisy z Kuesty
229 Iskierka Wiary Zlota Graň
Výstavní kruh je připraven, rozhodčí z Polska – korektní a přísný pan Miroslav Redlicki – rovněž. Klání může začít.
V ležení PONů i podhalanů panuje přátelská, pohodová atmosféra jak v částech smeček lidských, tak psích, i když, pravda, možná s příměsí vzrušení a očekávání ze chvil nadcházejících.
Zdá se, že se vyskytl intelektuální problém k řešení. To ovšem zaujalo Jaromíru i její kamarádku. Nemohou v tom své páníčky nechat, určitě na něco přijdou.
…u Makowiece a Fatimy je téma přenosu myšlenek jasné – jak se dociluje tak perfektního načesání a úpravy kožichu, pardon, srsti…
…naopak Jaromíra ví, že se boduje správným postojem, a tak trénuje…
Ale pozor! Neuvěřitelné setkání. Barnabáš (oficiálně Altaj) zírá, kde se vzalo jeho dvojče. Není to dvojče, je to osmerče – Alfík. Ovšem ten si také není jist tím, kdo to na něj tak kulí oči…Jsou to bráchové z našeho letošního vrhu PON. Každý už má svou smečku a v ní své místo. Vnímají se jako ti, kdož společně spatřili světlo světa?
To u podhalanů se emoce projevují naplno, až vzniká propletenec podhalaních těl a úsměvů (psích i lidských).
Setkání sourozenecké – Barbar, Belana, Besie la Terra Porta – nevidí se poprvé, dá se říct, že se na „klubovce“ setkávají už pravidelně. Perfektně reprezentují naši českou (přesněji moravskou) chovnou stanici.
Harold se narodil v Polsku, tak se drží trošku stranou, ale stejně by třeba rád trochu blíž…, nicméně jistota u páníčka je jistota u páníčka.
…vystavování sem, vystavování tam…pitný režim se musí dodržovat….
.
…pohodička zalitá slunéčkem…může to vypadat jinak?…aneb výstavní canisterapie…
…rozvaha, sebejistota a sebedůvěra, která je podhalanům vrozená, rezonuje do okolí…
Pravda, polské ležení je umístěno trochu excentricky a stíní se stanem, za to však ho lze v pravém slova smyslu označit jako ležení polských ovčáků, neb reprezentují symbiózu PONů a podhalanů (a pochopitelně lidských členů smečky, působivě okrojovaných).
.
Odpočinek, klábosení a polehávání končí, jde se do kruhu. Nejdříve PON, pak podhalani.
První nastupuje mladíček s působivým jménem Bedumil. Líbí se, je to velká naděje do budoucna…
Tento záběr na psa nebývá ve výstavních kruzích obvyklý, ale jak lze vidět, Makowiec je dokonalý po všech stránkách.
Loupežník-Maciwoda, Matýsek – šampion šampionů, správný parťák svého páníčka, dnes veterán…Navrhuji změnu označení kategorie na „senior“, jeví se mi to jako zvukomalebnější a přiměřenější…Souhra s páníčkem je patrná stále, kdo by je nezařadil do kategorie „mládí vpřed“?
Sestřička Bedumila, Busala, je obdobně velkou nadějí do budoucna, zdá se, že se jako dívenka chce líbit…, výstavním postojem se ukazuje sice s rozpaky, ale velmi pěkně…
Jaká jahoda? (promiňte „český přepis“ jména Jaka Jagoda)… krásná šedivá…Na výstavě se jí nelíbilo, doma je lépe. Co po ní ten pan rozhodčí, potažmo páníček chce?…Nebaví ji to…Páníčku, nešaškujme, pojďme domů, tam je líp…
…Jahůdku to frustrovalo, Jaromíru naopak – (tedy, slyší na jméno Garinka…to je na dlouhé vyprávění) – s heslem, „kde je páníček, tam jsem já; kde se páníček směje, tam se směji já“…se předvádí a je výborná, výborná 1!
Ista je už šampionka, jestli fotka ukazuje na střapaté roztomilé stvoření…pozor na slova, je v tom dokonalá krása, jen ty okolní lidičky jí to kazí…
Fatima snad rok od doku zlepšuje svou kondici….kdo by v ní hledal desetiletou(!) veteránku?
Klání PONů skončilo. Je třeba dekorovat – Makowiec Ponadto takto Výborný 1, CAC, BOB, Klubový vítěz, Vítěz speciální výstavy se svou paničkou… (vlevo)
…dekorování patří i Fatimě Franczesce z Bábiny strouhy Ch, která získává výborná 1, BOV a BOS. (dole)
Přejděme k podhalaňským ovčákům.
Bučko vypadá trošku rozmrzele…co že se má předvádět on, velký bílý podhalaňský ovčák, když tu dosud v kruhu byli strakatí-makatí mrňousové…?
Skoro roční (jménem americky orientovaný, v Polsku narozený) podhalan Milwaukee je krásný, je V1, CAJC, BOJ a BOS. Na „mlaďocha“ super, ne?!
…patrný bezpečnostní odstup rozhodčího při ukázce zubů velikého Abbase (nebo že by potřeba protáhnutí těla?…ohodnocených jedinců už bylo „neurekom“)
Abbas, Qmpel, Harold, Barbar, trochu stranou Aramis…těžké rozhodování, lékárenských vah by bylo třeba…
Barbar aneb Barunka má za sebou svého našeptávače, zaříkávače – páníčka…čekají na svou chvíli…
…a ta záhy přichází. Nejdřív zuby…ale to je jejich efektní „majstrštyk“…rozhodčí nemůže mít námitky…
Jejda, pozor, pane magistře, to není koňský dostih! I když Vám to s Haroldem sluší a obecenstvo to oceňuje… anebo že by taky příprava na efektní ukázku chrupu?
Souznění.
Můj pohled je tvůj pohled.
Má myšlenka je tvá myšlenka.
Barbar a jeho páníček.
Někdy je ale i v kruhu při soutěžním zápolení čas „na jedno retko“; chvíle nabízející se k zasvěcené výměně názorů páníčků, neb rozhodčí je plně zaujat jiným objektem. Oba ostražití podhalani monitorují okolí kvůli případnému úniku dat….
Qmpel i jeho páníček mají synchronizované „vpravo hleď“, které umožní rozhodčímu zaujmout jednoznačný závěr – Qmpel: V, CAC, Klubový vítěz, Vítěz speciální výstavy – páníček…O.K., super, ale ještě si musí na verdikt počkat…
… krásní POO kluci seřazení – Harold, Qmpel, Abbas a Barbar…ale pan rozhodčí stále rozhoduje…
Aranka je sestřička Aramise, na rozdíl od něho má subtilní mladinkou předvádějící…
…která s ní ale velmi dobře sdílí dynamiku pohybu..
Pohyb ale krásně na pokyn rozhodčího předvádí i Belana (stejně jako její majitelka).
POO dámy v plné kráse – Besie, Daisy, Iskierka a Aranka…den byl dlouhý a plný sluncesvitu, lépe by bylo na pastvinách, byť s hrozbou vlků a medvědů….
Vítězové vítězů – za PON Makowiec, za POO Besie, která se stala i vítězem Memoriálu Jaroslavy Markové.
Tato výstava má své vítěze, všechny zúčastněné.
.
Kdo to bude v roce 2019 na jubilejní třicáté klubové výstavě?
.
.