XXXII. klubová výstava, alias 2. po-pandemická

Publikováno: 28.5.2023 Autor: Ivana Kraftová

…přesněji řečeno, byla to klubová speciální výstava pro podhalaňské ovčáky a současně klubová výstava pro polské ovčáky nížinné.

Kdy? Ve slunečnou sobotu 20. května 2023.

Kde? Tradičně – na Kačině.

Naproti tomu nejen netradiční, ale neobvyklé a nečekané byly tentokrát technické problémy s přihláškami. Naštěstí se je podařilo zejména díky paní Jitce Potůčkové překonat a výstava mohla proběhnout i pro naše plemena.

Ohromné díky, paní Jitko!

Naši psi patřili do kruhu č. 4. Před nimi bylo v tomto kruhu posuzováno cca 70 psů jiných plemen, takže na „naše“ se dostalo až kolem jedné hodiny odpoledne.

Oproti loňské klubové výstavě, se zvýšil počet účastníků PON na 300 %, tj. tři jedince.

Zástupce psů PON prezentoval třídu vítězů (šestiletý Bedumil Borsucze Siolo s polským doprovodem), zástupkyně fen obsadili mezitřídu (náš nový import Wilga Razydonia) a také třídu vítězů (čtyřletá Líza, tedy správně Ponwoods´s Whitney).

Podhalaňští ovčáci zvýšili svůj počet účastníků oproti loňsku o jednoho, tedy na 9: 4 psy a 5 fen. Psi se zařadili dva do mezitřídy (Bastien Lucky White Garden, loňský CAJC, a Bert u Dobrušky z Bučiny), pak už hned šla třída vítězů (Bozydar Polska Biel s polským doprovodem a loňský vítěz Merlin Polanickie Wzgórze). Fenky prezentovaly čtyři třídy, a to dorost (Rysianka Polanickie Wzgórze), mezitřídu (Brixie Lucky White Garden, sestřička Bastiena), třídu otevřenou – a pozor, tentokrát, snad poprvé (!) se v ní předvedly fenky, které plní vskutku roli pasteveckých psů (tříletá Bella z Zadymy a čtyřletá Lara) – a třídu vítězů (pětiletá Nasledie Guraley Afrodyta s polským doprovodem).

Zde nabízíme přehled výsledků:

Podhalaňský ovčák

Psi

Mezitřída

502 Bastien Lucky White Garden (nar. 05.07.2021)

V1, CAC

503 Bert u Dobrušky z Bučiny (nar. 20.10.2021)

VD2

Třída vítězů

504 Bozydar Polska Biel (nar. 27.02.2019)

V2, res. CAC

505 Merlin Polanickie Wzgórze (nar. 28.05.2018)

V1, CAC, Klubový vítěz, Vítěz Memoriálu Jaroslavy Markové, VSV, BOB, Nejkrásnější jedinec klubové výstavy

Feny

Třída dorostu

506 Rysianka Polanickie Wzgórze (nar. 13.09.2022)

VN1, Nejlepší dorost

Mezitřída

507 Brixie Lucky White Garden (nar. 05.07.2021)

V1, CAC

Třída otevřená

508 Bella z Zadymy (nar. 02.10.2020)

VD1

509 Lara (nar. 21.10.2019)

VD2

Třída vítězů

510 Nasledie Guraley Afrodyta (nar. 10.05.2018)

V1, CAC, Klubový vítěz, VSV, BOS

Polský ovčák nížinný

Psi

Třída vítězů

511 Bedumil Borsucze Siolo (nar. 26.08.2017)

V1, CAC, Klubový vítěz, BOB

Feny

Mezitřída

512 Wilga Razydonia (nar. 15.12.2021)

V1, CAC, Klubový vítěz, BOS

Třída vítězů

513 Ponwood´s Whitney (nar. 01.01.2019)

V1, CAC

Za reportážní fotky děkujeme paní Jitce Potůčkové a panu Romanu Bartošovi, takto vedoucímu FB skupiny podhalaňských ovčáků.

Čas před posuzováním byl naplněn povídáním s přáteli, muchláním s pejsky, snad i rozpačitým očekáváním a hlavně užíváním si krásného dne.

Předseda našeho spolku a hlavní poradce chovu pan Marek připravil ceny pro zúčastněné, všichni obdrželi medaili s logem klubu. Kluboví vítězové obdrželi pohár, psi modrý a fenky červený, vítěz celé výstavy pak velký pohár.

Ke cti pana rozhodčího Hořáka je nutno konstatovat, že posuzoval precizně a vše důkladně vystavovatelům i přihlížejícím vysvětlil.

Předřaďme nyní (oproti realitě) posuzování méně početné skupiny PON skupině podhalanů.

Každý ve své třídě získal V1 a CAC.

Klubovým vítězem se nepřekvapivě stal Bedumil – nejen to, kromě V1 a CAC má i titul BOB.

U Bedumila nebylo těžké rozhodování o klubovém vítězi, u fenek tentokrát získala titul Klubová vítězka a BOS Wilga.

Takto zapózovali s panem rozhodčím a svými páníčky letošní kluboví vítězové PON, Bedumil a Wilga. 20230520_144010

Posuzování podhalaňských ovčáků zahájili Bastien a Bert. Oba v pohodě, v souznění se svými páníčky.

Následovali vítězové.

Bozydar v doprovodu své krojované paničky vědom si své noblesnosti.

A pozor! V pozadí pozorují dění kolem sebe Bella a Lara podhalaňské ovčačky, prezentující představitelky otevřené třídy, které jsou reálně využívány jako pracovní pastevečtí psi – ochránci před vlky.

Merlinova panička mu sice věří, ale stejně Merlina – kterého zajímají možná psí holky kolem něj, protože předvádění už má „na háku“, to „dá na první dobrou“ – se snaží povzbuzovat a současně uklidňovat.

Nelehké rozhodování.

Nicméně vítěz mezi vítězi je označen.

Je to Merlin v celé své pětileté kráse.

(Malé myšlenkové odbočení – podle čínského lunárního kalendáře byl rok 2018 rokem Psa. Nejsou pak psí jedinci v tomto roce narození něčím výjimeční? – Pozor! I Afrodyta – viz níže – je dítě téhož roku!)

Následují psí dámy – kromě otevřené třídy, které hledáčku fotoaparátů unikly, a to dorostenka Rysianka ze stejné chovné stanice jako Merlin

a sestřička Bastiena Brixie jako mezitřída.

Závěrečný vrcholný pomyslný boj krásy byl sveden mezi PON Bedumilem a POO Merlinem.

Rozhodnuto.

Tentokrát se (zase) Merlin honosí titulem Nejkrásnější jedinec klubové výstavy, tedy kromě V1, CAC, Klubového vítěze, BOB, Vítěze speciální výstavy a Vítěze Memoriálu Jaroslavy Markové. (Víc už vyhrát nešlo.)

Pozor ale! Proběhla i soutěž o nejkrásnější pár. Zde neměli konkurenci polští podhalanští ovčáci Afrodyta a Bozydar. Také oni obdrželi pohár.

Největší radost je sdílená radost!

Ať se daří všem našim zúčastněným psím zástupcům

– doma i pracovně,

ať jsou/jsme zdraví, pohodoví, opečovávaní, milovaní a stále krásní 😊

Po dvouleté pandemické přestávce opět klubová speciální výstava na Kačině

Publikováno: 5.6.2022 Autor: Ivana Kraftová

XXXI. klubová speciální výstava, která se konala slunnou sobotu 14. května 2022, je spjata s jednou zvláštností – s naprostou převahou vystavovaných podhalaňských ovčáků. Poměr PON : POO neuvěřitelných 1 : 8. Kde zůstaly naše PONí naděje?

Na druhou stranu jde o výstavu veskrze úspěšnou. Všichni jedinci obou plemen získali výbornou. Takže velká gratulace patří všem aktérům.

Snad ještě malá statistická rekapitulace o vystavovaných polských ovčácích: 1 fenka PON mezitřída, 1 pes POO dorost, 1 pes POO třída mladých, 2 psi pes POO třída otevřená (z toho jeden s polským doprovodem), 1 pes POO třída vítězů (ano, Merlin, náš Český šampion z roku 2021); dále 2 fenky třída mladých (z toho jedna s polským doprovodem) a 1 fenka POO ve třídě otevřené.

Zámek na Kačině s přilehlým parkem je už tradičním hostitelem našich klubových výstav. Příjemné prostředí spojené s pohodovou atmosférou nezklamalo ani letos.

Stejně jako na výstavě v roce 2019 posuzoval pan Karel Hořák.

Ještě malá zajímavost: poradce chovu, který sice nebyl přítomen, ale organizaci výstavy se věnoval, pojal ceny tak, že každý vystavený jedinec dostal pohár. Fenky červený a psi modrý, a to bez ohledu na to, jaké výstavní ocenění dostali.

Jeho obvyklou roli zastala s noblesou sobě vlastní dobrá duše našeho klubu, odbornice na slovo vzatá, paní Jitka Potůčková, za což jí patří ohromný dík.

Po tak dlouhé době bylo nutno navázat kontakty

– buď zcela nové, nebo oprášit ty, které by mohly být odsunuty do pozadí.

Někteří v sobě, zdá se, nacházejí i zalíbení…nebo že by se poznávali sourozenci? V bílobílé podhalaní snad jen velikost umožňuje pro nezainteresovaného jedince odlišit…nebo je třeba hledat symboly – barva vodítka, výstavní číslo, ale to má na sobě páníček…navrhuji do budoucna opatřit podhlalany nějakými elegantními vizitkami – třeba v podobě šerp (?) …(neb člověk čichem mnoho nepozná)

Počasí se vydařilo, na nedostatek tepla si nikdo nestěžoval, kdo měl možnost dodržovat pitný režim, byl v pohodě.

Někteří zkušení harcovníci si dokázali najít polostín, který dokonce navozoval velmi líbivou výtvarnou kompozici.

S pohledem na utáboření našich mi dovolte citovat pocity jednoho z nás, který na výstavu přijel se vzpomínkou na svého nezapomenutelného Barbara, nebo Barunku, jak chcete.

„Jsou tady a je jich moc. Tolik podhalanů jsem ještě pohromadě neviděl…stále jsem hledal naše kolegy, polské ovčáky nížinné, až v průběhu dne jsem zjistil, že přijel pouze jeden jediný. ☹ Začal jsem obcházet podhalanské ostrůvky…opravdu něco úžasného … pozdravy se známými, seznamování s novými lidmi.

Na FB totiž existuje skupina Podhalaňský ovčák (má 71 členů!), a tak se tam domluvilo, že v rámci výstavy se setkají i členové této skupiny. Stalo se. Ne všichni, ale kdo chtěl, měl chuť a čas, tak přijel. A to bylo super. Dáša Janoušková přijela podpořit své potomky…tedy rozuměj Belaniny potomky… a jejich páníčky. A to se mně moc líbilo. I návštěva z Polska přijela – pejsek a fenka.

Co bylo super: i ti co šli do kruhu, rozhodně nepřijeli tvrdě bojovat o tituly. Prostě panovala uvolněná klidná pohodová atmosféra, povídání, předávání zkušeností, úsměvy.

Byl tam MERLIN. Je jasné, jak to dopadlo. Krasavec, pohodář. Sebral vše, co mohl. Krom posledního poháru, kde pan rozhodčí dal cenu polskému nížinnému před podhalanem (já byl nakonec rád, protože tam byl opravdu sám).“

Ležení polských ovčáků je připraveno – zde jsou v záběru sice jen podhalani, ale platí to i pro mladičkou PONí slečnu Lauru – je třeba jít do akce.

Nejdříve byli posuzování PON.

Tedy jeden. Jedna. Mladičká importovaná Laura. Typ PONí víly, jak jí byla před časem i Jaromíra.

Startovala v mezitřídě. A s jakým výsledkem? Skvělým, ba nejskvělejším!

232 Laura Hard River (nar. 17.07.2020)

V1, CAC, klubový vítěz, vítěz speciální výstavy, BOB, BIS (=vítěz klubové a speciální výstavy) a navíc vítězka Memoriálu Jaroslavy Markové.

A pak už ovládli kruh podhalanští ovčáci.

První se předvedl v dorostu Bertík a byl nejlepší, evidentně s páníčkem na stejné vlně:

Psi – dorost

233 Bert u Dobrušky z Bučiny (nar. 20.10.2021)

VN1, Nejlepší dorost

Mladíček Bastien nezklamal, naopak hrdě nese prapor vítězství své chovné stanice:

Psi – třída mladých

234 Bastien Lucky White Garden (nar. 05.07.2021)

V1, CAJC, BOJ

Athos, který dal mládí přednost a šel až po nevlastním bráchovi Bastienovi, svou příslušnost k úspěšným nezapřel:

Psi – třída otevřená

235 Athos Lucky White Garden (nar. 11.07.2019)

V1, CAC

Tady jsou přátelé z Polska, vidíte elegantní předvedení, upozorním na chovnou stanici, jejíž jedinci žijící v české smečce velmi vyhrávají…Děkujeme za účast na naší „klubovce“, blahopřejeme a přejeme Horanovi mnoho dalších úspěchů!

236 Horan Polanickie Wzgórze (nar. 10.01.2020)

V2, res. CAC

Merlin. Co dodat? Známe ho. Pohodář. Krasavec. Český šampion.

Zařazený do třídy vítězů naplnil očekávání. Zvítězil:

Psi – třída vítězů

237 Merlin Polanickie Wzgórze (nar. 25.05.2018)

V1, CAC, klubový vítěz, vítěz speciální výstavy, BOB

Snad jen připomenout, že ze začátku vypadal takto:

Mladičká Bonny, sestřička Bastiena, je zcela zahleděna do své paničky. Je výborná, možná si ještě nevytvořila ten správný vztah k akci, která se označuje jako výstava, možná by preferovala raději jiné typy podnětů … nebo se mýlím (?)

Feny – třída mladých

238 Bonny Lucky White Garden (nar. 05.07.2021)

Zatímco Rozga z Polska už vypadá netrpělivě…panička ji ale uklidňuje… klid, naše chvíle přijde, my to přece umíme…

Feny – třída mladých

239 Rozga spod Samotnej Limby (nar. 11.05.2021)

V1, CAJC

Poslední vystavovanou byla importovaná Rumba.

Získala, co mohla. Dokonce když Merlin získal BOB, jí se dostalo adekvátního ocenění BOS (= Best of Opposite Sex):

Feny – třída otevřená

240 Rumba-Filoska Filos (nar. 21.2.2019)

V1, CAC, klubový vítěz, vítěz speciální výstavy, BOS

A takto vypadá (oboustranně) láskyplné dekorování úspěchu.

Zvláštním oživením letošní „klubovky“ byla i soutěž „dítě a pes“. Pravda, soutěž má i kategorii 10-15 let. Vždyť jako dítě by asi ani Bastien, účastník této soutěže, svou partnerku, sympatickou mladou dámu. neoznačil. Nu, ale kritéria jsou kritéria, a tak tu máme krásné duo „dítě a pes“. Něco jako duo CAJC by nebylo?

Nyní malý přehled velkých podhalaňských vítězů.

Pan rozhodčí zaujal pochopitelně místo u vítěze vítězů.

A tady vítězové našich dvou plemen PON a POO se svými paničkami a panem rozhodčím.

To byla oficiální oslava vítězů.

A ta neoficiální?

Jak prožívají páníčkové se svými miláčky jejich úspěchy? Každý projev má svůj půvab a jedinečnost sdělení. Posuďte sami:

A tuto fotografii chápu jako výraz velmi odlišného vnímání situace, resp. schopnosti psů sdělovat své pocity vizuálně nejen svému druhu, ale i lidem…Je třeba komentáře? Nedomnívám se…naprosto sdělné a s jak jemnými nuancemi!

Co na závěr?

Asi se nehodí: „král je mrtev, ať žije král“, tedy: „výstava skončila, spějme k té následující“.

Možná jinak 😊: Jsem šampion Merlin a kdo je víc? Přijďme za rok, poměřme síly, vlastně krásu, buďme vítězi!

Blahopřejeme všem účastníkům, neboť oni všichni jsou vítězové!

MVP Špilberka 5.6.2021 – DUO CACIB v Brně

Publikováno: 14.6.2021 Autor: Ivana Kraftová

V návaznosti na rozvolnění protipandemických opatření se zvolna rozjíždějí i výstavy psů. Logistika účasti je specifická (příjezdy, odjezdy).

Zajímavé je, že jde o kulturní, nikoli sportovní akce, neb účastníci jsou ozdobeni respirátory – tedy lidští účastníci, přestože podávají jisté výkony ve svižné chůzi a běhu. (Psa s rouškou či respirátorem jsem zatím neidentifikovala, snad tento trend do antipandemických opatření neprorazí.)

Úspěchy zástupců našeho klubu ale nejsou pozvolné, nýbrž excelentní – v podstatě ve formátu „vítěz bere vše“.

Svědčí o tom nedávno proběhlá Mezinárodní výstava psů v Brně (Špilberka) organizovaná ČMKU, které se zúčastnil

za podhalanské ovčáky Merlin (Merlin Polanickie Wzgórze – mladý elegán, který nonšalantně přijímá obdivná slova i doteky a vůbec veškeré zacházení hodné jeho výjimečnosti)
za PON Whitney (Ponwood´s Whitney, která zvládla den před tím i Brněnskou národní výstavu psů se ziskem V1,CAC,Národní vítěz, BOB)

Stručně, avšak argumentačně silné hodnocení rozhodčí Mgr. Naděždy Střalkové, kterou oba naši zástupci očarovali:

Merlin = V1 CAC CACIB BOB

Whitney = V1 CAC CACIB BOB

+ získání titulu Český šampion za kumulaci započitatelných úspěchů

Merlin již v předpandemické době získal Českého juniorského šampiona, teď má našlápnuto na šampiona „dospěláckého“…držíme mu pěsti!!!

Whitney má před sebou velkou budoucnost…navždy ve třídě šampionů!

Ať i další kroky našich krasavců postupují v trajektorii: veni – vidi – vici!

Reportáž z klubové výstavy 2019

Publikováno: 7.7.2019 Autor: Ivana Kraftová

Jubilejní XXX. klubová výstava pro polské ovčáky nížinné a klubová speciální výstava pro podhalaňské ovčáky se konala opět na Kačině v krásném prostředí zámeckého parku a za neméně krásného počasí 25. května 2019. Na zúčastněné čekala spousta krásných cen.

Rozhodčím byl tentokrát pan Karel Hořák.

Přitom přihlášených byl rekordní počet, předčilo to i velmi úspěšný loňský ročník – letos 17 podhalanů a 15 PON. Jen škoda, že podhalanů se nechalo posuzovat jen 9. PON sice do kruhu nastoupili všichni, ale dva se odmítli podřídit výstavnímu rituálu, což zase neakceptoval rozhodčí, takže zůstali neposouzeni, neoceněni.

Zde je přehled přihlášených, do kruhu vstoupivších, a pokud oceněných, tak s jejich oceněním (vždy s katalogovými čísly):

Podhalaňský ovčák

Přihlášeno bylo 10 psů a 7 fen, aktivně se zúčastnilo 5 psů a 4 feny.

251	BIELIK Zlota Grań	Nezúčastnil se
252	ARISTOKRAT Guraley Nasledie	Nezúčastnil se
253	LORD spod Samotnej Limby	Nezúčastnil se
254	MERLIN Polanickie Wzgórze	V1, CAJC, BOJ
255	BARBAR la Terra Porta	Nezúčastnil se
256	DEMON Las w Jamnicach	Nezúčastnil se
257	HAROLD Las w Jamnicach	VD1
258	MILWAUKEE Biala Duma	D2
259	ACINAK SKIF Voploścenie Mechty	V2, r. CAC
260	ISKIEREK Zlota Grań	V1, CAC, Klubový vítěz, VSV, BOB

261	ARABELLA Podgórska Dolina	Nezúčastnila se
262	MARYNA Polanickie Wzgórze	Nezúčastnila se
263	MILVA Kalinowe Zauroczenie	Nezúčastnila se
264	KORA Polanickie Wzgórze	V1, CAC, Klubový vítěz, VSV, BOS
265	BALAIKA z Doliny Potoku	V1, CAC
266	BERSHA la Terra Porta	V2, r. CAC
267	ISKIERKA WIARY Zlota Grań	V1, CAC

Polský ovčák nížinný

Přihlášeno bylo 8 psů a 7 fen, aktivně se zúčastnilo všech 15 jedinců, ale dva zůstali neposouzeni, nechtěli se podřídit výstavnímu rituálu.

236	ALF Butyho varta	V1, CAJC, BOJ
237	ALTAJ Butyho varta	Neposouzen
238	BEDUMIL Borsucze Siolo	V1, CAC
239	GEORG von der Zottelbande	V1, CAC, Klubový vítěz, BOB
240	ISAMU von Bohlmann´s Land	V2, r. CAC
241	MAKOWIEC Ponadto	V1, CAC
242	MILO ROMEO von Kleinen Hirten	V2, r. CAC
243	MACIWODA z Winory	V1, BOV

244	WHITNEY Ponwood´s	VN 1, nejlepší štěně
245	BUSALA Borsucze Siolo	V1, CAC
246	ISMINI von Bohlmann´s Land	V1, CAC, Klubový vítěz, BOS
247	JAKA JAGODA Wiki’s Szalony PON	Neposouzena
248	FATIMA FRANCZESCA z Bábiny strouhy Ch.	V3
249	FIGA ARCHIBALDA z Fox – Klanu	V2
250	ISTA Ama Canem	V1

Na výstavě vládla v táboře polských ovčáků jako obvykle pohodová atmosféra.

Páníčkové podhalanů, vědomi si svých bdělých strážců (i když ti vypadají jako v naprostém relaxu, bdělí jsou stále), jen probírali záležitosti mezi nebem a zemí a výstavní kruh jako by byl jen jeden z mnohých momentů, které přijdou… snad…někdy… taky na řadu….

Trošku nesmělý Harold pokukoval po klucích a holkách jemu tak ohromně podobných.

⇐

Mezi nimi byl ale i Merlin, král čarodějů – už není malý rozkošný medvídek – podívejte na něj, na krasavce. Rok a co z něj vyrostlo! A ta povaha! Prostě pohodička.

⇒

Krásný velký Barbar se přijel také podívat. Nechtěl do kruhu. Jen se se všemi pozdravil, neofiko se náležitě předvedl, ukázal, jak má takový správný podhalan vypadat, upřímně se na všechny zachechtal, popřál dobrou náladu a zase se svými páníčky odjel…jsou i jiné povinnosti….

Polští ovčáci. Naprosto rozdílná plemena. Vizuálně i povahově. Podhalani, jimž je zakódována obrana stáda před útočníky, jsou noblesní a „nad věcí“. PONi se soustředí na „své stádečko“, které si opečovávají a s kterým potřebují být ve stálém kontaktu.

Když se ale zástupci obou plemen setkají, zírají na sebe nevěřícně, jako že oba jsme polští ovčáci? Vždyť jsme každý jiný…

(..Nejsi moc velký? Nejsi málo barevný?…A co ty, ještě dorosteš? A proč nejsi krásně bílý?)

Každý jiný…potřeba tolerance se nastoluje… A naši hafani to zvládají… 🙂

Mezi PON převládají černobílí, nebo bíločerní (?) jedinci. Zdá se, že hnědobílých ubývá, na letošní výstavě byla jen jedna veteránka – import z Polska (má v rodokmenu napsáno čokoládově puntíkovaná…čokoláda má tedy velmi různé odstíny…ale dalmatin to není, francouzský překlad v pedigree je podivný…)

Tito dva jsou příbuzní přes nějakého prastrýce, ovšem který PON není v příbuzenském vztahu?…, ale odlišní jsou velmi – vizuálně a hlavně povahově…

Černobílý PON výše je jedno z osmerčat narozených loni v lednu v ČR matce PON, která se už sama v ČR narodila. To byl asi první vrh tohoto typu u nás.

A z těch osmerčat byli na výstavě dva – první bude asi Alfík…utíká za svou paničkou z ležení svého bráchy Altaje – po domácku Barnabáše…

⇒

Na oba bráchy se přišla podívat i máma Abi Majnerek alias Eliška (vlevo). Hnědobílá Archibalda dělá pomyslný klín mezi ní a Barnabášem, kterého považuje už za součást „své“ smečky, i když možná spíše čeká, co dobrého panička Elišky přivezla…Barnabáš dává hlasitě najevo, že se tedy uplatit nějakou dobrotou nedá…

Nicméně Barnabáš je zvědavý a ještě jde tu černobílou chlupatici okouknout…nic moc na ni nevidí, zdá se, že ona taky nadšením ke hře neoplývá…Barnie asi zkusí zase toho bráchu, krásně štěká na celou výstavu… (V popředí s vlajícím chocholem Barnabáš, v pozadí máma Eliška.)

…když neštěká Barnabáš, štěká Alfík… skoro mlčící čau čau tábořící vedle jsou z jejich štěkotu otrávení, možná až zděšení…to je vychování! Kde zůstala důstojnost!

Mladí mají své štěkací problémy, snaží se dokázat celému světu, že tu jsou, ovšem adepti na titul trénují slušné chování…

⇒

Ovšem ne všichni….ti, kteří vědí a umí, jsou v klidu, vědomi si své krásy a hodnoty i v seniorském věku – Fatima

či Maciwoda…vidíte ten chrup? Kdo by se odvážil!

Pohodičky v táborovém ležení bylo dost.

Začíná posuzování.

Nedříve podhalaňští ovčáci.

Krasavci všichni – ten vpravo je (nedávno mrňousek, medvíďátko) Merlin…Kdeže loňské sněhy jsou…

Pan rozhodčí nekompromisně posuzuje, zleva přichází i hlavní poradce chovu…

U dospěláků je pan rozhodčí nekompromisní, ale u mrňat i poklekne, aby verdikt o zubech byl ten správný, pravda, z malinké Whitney toho není moc vidět, ovšem VN 1 a titul „the best baby“ je její!

⇒

„Jahůdka“ už má celé výstavy dost, před chvílí ji otravovali nějací kluci, když odpočívala u svého páníčka, teď by zase nějaký člověk chtěl její zuby. Nedá a nedá. Páníčku, pojď domů, tam je nám líp.

⇐

Ovšem šampionka Fatima chce být obdivována. Od čeho jsou lidi na světě! Přece od toho, aby ji obdivovali! Zvykla si na to. Už je obdivovaná 11 let!

A závěrečné foto nejkrásnějších PON letošní výstavy, pan rozhodčí přihlížejícím vysvětluje svůj verdikt.

Toto jsou pro letošek nejkrásnější z nejkrásnějších polských ovčáků: podhalaňský ovčák ISKIEREK Zlota Grań a polský ovčák nížinný GEORG von der Zottelbande.

S Kačinou se pro letošek loučíme s pohledem na Makowiece a Fatimu s jejich dekorováním, v pozadí empírový skvost – zámek Kačina.

⇒

Tak zase příště!

Vivat, cerscat, floreat!

Ať žijeme, rosteme a vzkvétáme! My, polští ovčáci! My všichni!

Reportáž z klubové výstavy 2018

Publikováno: 14.7.2018 Autor: Ivana Kraftová

XXIX. klubová a speciální výstava spojená s Memoriálem Jaroslavy Markové se letos po malé přestávce konala opět v areálu zámeckého parku Kačina u Kutné Hory.

V sobotu 26. května 2018 za pěkného (pro naše chlupáče snad až příliš slunečného) počasí se areál zámeckého parku pomalu zaplňoval.

Nemálo pohárů, medailí a dalších ocenění čekalo na 20 polských ovčáků – 8 polských nížinných a 12 podhalaňských, konkrétně se zúčastnili (s uvedením katalogových čísel):

PON

207 Bedumil Borsucze Siolo

208 Makowiec Ponadto

210 Maciwoda z Winory

211 Busala Borsucze Siolo

212 Jaka Jagoda Wiki´s Szalony PON

213 Jaromíra Futrzak Podlaski

214 Ista Ana Canem Ch.

215 Fatima Franczesca z Bábiny strouhy Ch.

POO

216 Bučko Zlota Graň

217 Milwaukee Biala Duma

218 Abbas la Terra Porta

220 Aramis Smiling Sweetheart

221 Barbar la Terra Porta

222 Harold las w Jamnicach

223 Qmpel Zagubione Marzenia

224 Aranka Smiling Sweetheart

225 Belana la Terra Porta

226 Besie la Terra Porta

227 Daisy z Kuesty

229 Iskierka Wiary Zlota Graň

Výstavní kruh je připraven, rozhodčí z Polska – korektní a přísný pan Miroslav Redlicki – rovněž. Klání může začít.

V ležení PONů i podhalanů panuje přátelská, pohodová atmosféra jak v částech smeček lidských, tak psích, i když, pravda, možná s příměsí vzrušení a očekávání ze chvil nadcházejících.

Zdá se, že se vyskytl intelektuální problém k řešení. To ovšem zaujalo Jaromíru i její kamarádku. Nemohou v tom své páníčky nechat, určitě na něco přijdou.

…u Makowiece a Fatimy je téma přenosu myšlenek jasné – jak se dociluje tak perfektního načesání a úpravy kožichu, pardon, srsti…

…naopak Jaromíra ví, že se boduje správným postojem, a tak trénuje…

Ale pozor! Neuvěřitelné setkání. Barnabáš (oficiálně Altaj) zírá, kde se vzalo jeho dvojče. Není to dvojče, je to osmerče – Alfík. Ovšem ten si také není jist tím, kdo to na něj tak kulí oči…Jsou to bráchové z našeho letošního vrhu PON. Každý už má svou smečku a v ní své místo. Vnímají se jako ti, kdož společně spatřili světlo světa?

To u podhalanů se emoce projevují naplno, až vzniká propletenec podhalaních těl a úsměvů (psích i lidských).

Setkání sourozenecké – Barbar, Belana, Besie la Terra Porta – nevidí se poprvé, dá se říct, že se na „klubovce“ setkávají už pravidelně. Perfektně reprezentují naši českou (přesněji moravskou) chovnou stanici.

Harold se narodil v Polsku, tak se drží trošku stranou, ale stejně by třeba rád trochu blíž…, nicméně jistota u páníčka je jistota u páníčka.

…vystavování sem, vystavování tam…pitný režim se musí dodržovat….

…pohodička zalitá slunéčkem…může to vypadat jinak?…aneb výstavní canisterapie…

…rozvaha, sebejistota a sebedůvěra, která je podhalanům vrozená, rezonuje do okolí…

Pravda, polské ležení je umístěno trochu excentricky a stíní se stanem, za to však ho lze v pravém slova smyslu označit jako ležení polských ovčáků, neb reprezentují symbiózu PONů a podhalanů (a pochopitelně lidských členů smečky, působivě okrojovaných).

Odpočinek, klábosení a polehávání končí, jde se do kruhu. Nejdříve PON, pak podhalani.

První nastupuje mladíček s působivým jménem Bedumil. Líbí se, je to velká naděje do budoucna…

Tento záběr na psa nebývá ve výstavních kruzích obvyklý, ale jak lze vidět, Makowiec je dokonalý po všech stránkách.

Loupežník-Maciwoda, Matýsek – šampion šampionů, správný parťák svého páníčka, dnes veterán…Navrhuji změnu označení kategorie na „senior“, jeví se mi to jako zvukomalebnější a přiměřenější…Souhra s páníčkem je patrná stále, kdo by je nezařadil do kategorie „mládí vpřed“?

Sestřička Bedumila, Busala, je obdobně velkou nadějí do budoucna, zdá se, že se jako dívenka chce líbit…, výstavním postojem se ukazuje sice s rozpaky, ale velmi pěkně…

Jaká jahoda? (promiňte „český přepis“ jména Jaka Jagoda)… krásná šedivá…Na výstavě se jí nelíbilo, doma je lépe. Co po ní ten pan rozhodčí, potažmo páníček chce?…Nebaví ji to…Páníčku, nešaškujme, pojďme domů, tam je líp…

PON_213_Jaromíra

…Jahůdku to frustrovalo, Jaromíru naopak – (tedy, slyší na jméno Garinka…to je na dlouhé vyprávění) – s heslem, „kde je páníček, tam jsem já; kde se páníček směje, tam se směji já“…se předvádí a je výborná, výborná 1!

Ista je už šampionka, jestli fotka ukazuje na střapaté roztomilé stvoření…pozor na slova, je v tom dokonalá krása, jen ty okolní lidičky jí to kazí…

Fatima snad rok od doku zlepšuje svou kondici….kdo by v ní hledal desetiletou(!) veteránku?

Klání PONů skončilo. Je třeba dekorovat – Makowiec Ponadto takto Výborný 1, CAC, BOB, Klubový vítěz, Vítěz speciální výstavy se svou paničkou… (vlevo)

…dekorování patří i Fatimě Franczesce z Bábiny strouhy Ch, která získává výborná 1, BOV a BOS. (dole)

Přejděme k podhalaňským ovčákům.

Bučko vypadá trošku rozmrzele…co že se má předvádět on, velký bílý podhalaňský ovčák, když tu dosud v kruhu byli strakatí-makatí mrňousové…?

Skoro roční (jménem americky orientovaný, v Polsku narozený) podhalan Milwaukee je krásný, je V1, CAJC, BOJ a BOS. Na „mlaďocha“ super, ne?!

…patrný bezpečnostní odstup rozhodčího při ukázce zubů velikého Abbase (nebo že by potřeba protáhnutí těla?…ohodnocených jedinců už bylo „neurekom“)

Abbas, Qmpel, Harold, Barbar, trochu stranou Aramis…těžké rozhodování, lékárenských vah by bylo třeba…

Barbar aneb Barunka má za sebou svého našeptávače, zaříkávače – páníčka…čekají na svou chvíli…

…a ta záhy přichází. Nejdřív zuby…ale to je jejich efektní „majstrštyk“…rozhodčí nemůže mít námitky…

P1010861_Harold

Jejda, pozor, pane magistře, to není koňský dostih! I když Vám to s Haroldem sluší a obecenstvo to oceňuje… anebo že by taky příprava na efektní ukázku chrupu?

P1010864

Souznění.

Můj pohled je tvůj pohled.

Má myšlenka je tvá myšlenka.

Barbar a jeho páníček.

Někdy je ale i v kruhu při soutěžním zápolení čas „na jedno retko“; chvíle nabízející se k zasvěcené výměně názorů páníčků, neb rozhodčí je plně zaujat jiným objektem. Oba ostražití podhalani monitorují okolí kvůli případnému úniku dat….

Qmpel i jeho páníček mají synchronizované „vpravo hleď“, které umožní rozhodčímu zaujmout jednoznačný závěr – Qmpel: V, CAC, Klubový vítěz, Vítěz speciální výstavy – páníček…O.K., super, ale ještě si musí na verdikt počkat…

… krásní POO kluci seřazení – Harold, Qmpel, Abbas a Barbar…ale pan rozhodčí stále rozhoduje…

Aranka je sestřička Aramise, na rozdíl od něho má subtilní mladinkou předvádějící…

…která s ní ale velmi dobře sdílí dynamiku pohybu..

Pohyb ale krásně na pokyn rozhodčího předvádí i Belana (stejně jako její majitelka).

POO dámy v plné kráse – Besie, Daisy, Iskierka a Aranka…den byl dlouhý a plný sluncesvitu, lépe by bylo na pastvinách, byť s hrozbou vlků a medvědů….

Vítězové vítězů – za PON Makowiec, za POO Besie, která se stala i vítězem Memoriálu Jaroslavy Markové.

Tato výstava má své vítěze, všechny zúčastněné.

Kdo to bude v roce 2019 na jubilejní třicáté klubové výstavě?

Reportáž z klubové výstavy 2017

Publikováno: 8.7.2017 Autor: Ivana Kraftová

XXVIII. ročník klubové výstavy KChPO spojený se speciální výstavou podhalaňských ovčáků a Memoriálem Jaroslavy Markové 2017 se konal 10. června v areálu letiště v Rokycanech.

Šestici nádherných představitelů podhalaňských ovčáků doplňovalo plných 16 (!) neméně krásných polských ovčáků nížinných. Takové množství PON se už dlouho na výstavě v České republice nesešlo.

Výstava byla vpravdě mezinárodní – kromě českých vystavovatelů se zúčastnili kolegové z Polska, ale i Německa.

Posuzoval pan Tibor Havelka a na posuzované – a zejména pak vítěze – čekala spousta krásných pohárů a medailí.

Pro lepší orientaci v následujících fotografiích nabízíme přehled výstavních čísel a jmen psů. (Bohužel, ne vždy jsou čísla viditelná, proto je identifikace jedinců poněkud snížena.)

Podhalanští ovčáci

42 HAROLD Las w Jamnicach

43 ACINAK SKIF Voploścenie Mechty

44 QMPEL Zagubione Marzenia

45 BARBAR la Terra Porta

46 HANUSZ Pasja Cepra

49 BELANA la Terra Porta

Polští ovčáci nížinní

50 MAKOWIEC Ponadto

51 CENAR z Armii Zbawienia

52 DERWAN Futrzak Podlaski

53 EROS z Niemickiego Dworu

54 ELEKTRYCZNY EDISON Wiki’s Szalony PON

55 MACIWODA z Winory

56 DAREK von Bohlmann’s Land

57 ZORAN PON vom Urstromtal

59 CLARA Dobrana Para

60 ISMINI von Bohlmann’s Land

61 JAROMÍRA Futrzak Podlaski

62 ABI Majnerek

63 AISHA Majnerek

64 FIEBIE PON vom Urstromtal Ch.

65 ESTELLA von Bohlmann’s Land Ch.

66 FATIMA FRANCZESCA z Bábiny strouhy Ch

Areál se zaplňuje, polští ovčáci si hlídají svůj kruh.

Hledají se noví kamarádi – Barbar pokukuje po Qmpelovi.

Zdá se, že kamarádství je uzavřeno, že by ale dva bylo málo? Nepřidá se ještě někdo?

Co třeba klučík Harold? …který zatím netuší, že na něj čeká ocenění V1, CAJC, BOJ….

To v táboře PON se ladí účesy….

Ostřílení jedinci se ale dožadují za to česací trápení něčeho na zub jako odměnu!

…a některé to nebaví a snaží se být neviditelní, tak se aspoň schovávají pod své páníčky, aby jim ostatní svět dal pokoj…

Nicméně dokumenty jsou připraveny, rozhodčí a vedoucí kruhu na místě – výstavní klání začíná….

Začneme dámou, přestože to není pořadí uplatňované na výstavách. Krásná Belana la Terra Porta získává V1, CAC. Klubový vítěz, VSV, BOS a v rukou majitelky se ocitá pohár pro vítězku.

Mezitřídu ovládá návštěva z Polska Acinak a polský import Qmpel – oba výborní, Acinak navíc CAC, Klubový vítěz, VSV, BOB; Qmpel, který se nám představuje poprvé, se stává hned napoprvé res. CAC!

Ve třídě otevřené čeká Barbar na svého kamaráda Hanusze, aby se po roce zase výstavně utkali…

…ano, tu ho máme, Hanusz v plné své síle a kráse….

Hanuzs, Barbar i jejich páníčkové v pohodě, zdá se, že je rozhodnuto, medaile v rukou páníčků svědčí o vysloveném verdiktu…

Tak a ještě dekorovat oceněného a trošku pomazlení s paničkou, to si Hanusz určitě zaslouží…

Nejmladší z přítomných zástupců plemene PON ještě tak úplně nepřišel na chuť výstavnímu zápolení, své paničce dává najevo, že má jiný názor na to, co by chtěl dělat…ale vše se v dobré, ba to nejlepší obrátí a Makowiec se stává VN1 !

V tomto okamžiku je Derwan mimo kruh, ale jako by cítil velký úspěch ve vzduchu, zaujímá již zde správný výstavní postoj – naděje se naplnila, Derwan získává V1, CAC, BOS, stává se Klubovým vítězem.

Je vidět, že i na dokonalém postoji před kruhem dokáže Derwan ještě něco vylepšit, jeho ocenění je zasloužené.

A tady jedna společná – šťastná majitelka a úspěšná vystavovatelka se svým Makowiecem a Erosem.

Ve třídě otevřené se setkaly tříleté sestřičky Abi a Aisha, obě výborné, Aisha navíc CAC, Klubový vítěz.

Veteránka Fatima – ano, veteránka, třebaže na fotce vypadá tak na mezitřídu – Fatima nechyběla ani v Rokycanech.

Vystavovatelé PON v pohybu se svými psy, aneb klání o BOB a BOV.

Čekání na verdikt posuzovatele, který to nemá lehké, jedinci jsou všichni krasavci – vystavovatelé z Německa a ČR – Německo získává (tentokrát) BOB i BOV…

A tohle je poslední rozlučkové foto s rozhodčím panem Tiborem Havelkou a jím vybranými vítězi:

za podhalaňské ovčáky Acinak – CAC, Klubový vítěz, VSV, BOB a za polské ovčáky nížinné Ismini – CAJC, BOJ a BOB a zároveň Vítěz memoriálu Jaroslavy Markové.

Tak zase příště: načesat, nakrášlit, natrénovat postoje a běh, vzít s sebou dobrou náladu a hurá na klubovku 2018!

Reportáž z klubové speciální výstavy 2016

Publikováno: 3.9.2016 Autor: Ivana Kraftová

pořádané Klubem chovatelů polských ovčáků a konané dne 4. června 2016 v parku loveckého zámečku v Praze-Kunraticích

Pořadové číslo výstavy 27 je svědectvím nakročení našeho klubu do druhého čtvrtstoletí jeho života.

Ač se zdá, že předseda klubu a poradce chovu v jedné osobě, měl na starosti „jen“ organizaci našeho kruhu a zajištění fundované rozhodčí ze země původu našich plemen (to se mu evidentně podařilo v osobě Dr. Katarzyny Fiszdon z Polska), vzal to do rukou komplexně a zasadil se i o nádherné počasí.

Účelem této malé reportáže, využívající fotografie od paní Martiny Irglové a pana Romana Bartoše (s díky za ně!), není podat přehled výsledků. (Ten je obsahem Zpravodaje, který je přístupný pro členy KChPO). Je jen ohlédnutím za každoročně pořádanou přehlídkou našich krasavců. Tentokrát využívá i postřehy pana Romana Bartoše, který se „klubovky a speciálky“ v jednom zúčastnil se svým pubescentem podhalaňským ovčákem Barbarem la Terra Porta poprvé.

O to autentičtěji působí jeho „stenografický“ záznam popisu výstavy:

„…pokusím se trochu popsat včerejší den 🙂 BYL NÁDHERNÝ 🙂

Počasí – 100%

Organizace – 100%

Pan Marek – 150%

Paní rozhodčí 150%

Všichni kolem nás velice fajn – příjemní lidé a pejsci…“

Asi by více slov nebylo ani třeba, ale jeho popsání toho, co zažívá vystavovatel z větší dálky, velmi opravdově atmosféru dne-akce zachycuje:

„Ráno ve 4 hod. se vstávalo. I Barča (= Barbar la Terra Porta, pozn. red.).

Šup do auta a směr Praha.

Cestu tam i zpět Barunka (= Barbar la Terra Porta, pozn. red.) zvládl NAPROSTO DOKONALE 🙂

No a v parku už jeho čtyři (!) sestřičky. Začalo seznamování a Barů (= Barbar la Terra Porta, pozn. red.) byl úžasný, žádné šarvátky, ale pěkné hraní a očuchávání.

JENOMŽE…jeden z páníčků naší sestřičky chtěl dát bohužel Bároj (= Barbar la Terra Porta, pozn. red.) pusu. No ale to můžu pouze já, a tak pán odcházel se šrámem na nose (naštěstí to vzal sportovně).

Potom se čekalo, až se do kruhu dostane ta naše bílá banda…“

A pak už ale chybí další popis, který není s to ten, kdo je „na place“, zachytit…jen následné vyprávění:

Barbar měl nevhodný obojek, do kruhu je třeba jiný…naštěstí jsou kolem stánky, honem, koupíme jiný (bohužel neodzkoušený). Jde se…jsme vyzváni do kruhu…máme běhat…běháme, snažím se…Barbar taky…stále se snažím, ale to už běhám jaksi „na volno“, tj., běhám s vodítkem a obojkem, ale bez Barbara…nově koupený obojek to nezvládl…paní rozhodčí sice s úsměvem, ale nekompromisně trvá na tom, že chce mít v obojku psa….

Místo dalších slov snad ale spíše fotografie dokumentující akci – její atmosféru, aktéry ve chvílích napětí i uvolnění… a koneckonců i to pěkné počasí, které ji provázelo.

Protože si komentáře u fotografií nenárokují dokumentační přesnost, uvádíme výstavní čísla našich krasavců, podle nichž je (podaří-li se číslo na fotce najít) možné účastníky identifikovat:

POO - psi		PON - psi
115	BARBAR la Terra Porta	126	URWISZ Ponadto
116	HANUSZ Pasja Cepra	127	CENAR z Armii Zbawienia
POO - feny		128	DERWAN Futrzak Podlaski
117	BAZZOKA la Terra Porta	129	EROS z Niemickiego Dworu
118	BELANA la Terra Porta	130	MACIWODA z Winory
119	BERETA la Terra Porta	PON - feny
120	BESIE la Terra Porta	131	AISHA Majnerek
121	JENNY Nutrena	132	FATIMA FRANCZESCA z Bábiny strouhy
122	ANABELA Swiat Dysku
123	ARANKA Smiling Sweetheart
124	DAFNE z Kuesty

Stánek je připraven, naplněn lákavými poháry a cenami.

Posuzování může začít….

(Nesnaží se ale jedinec jiného plemene o nedovolené získání těchto lákavých symbolů úspěchu?)

Nechme ceny cenami (zatím)…poznáme se? Kdo je kdo?

Tři byli čitelní, ale tento roj? Není šance v převaze bílé určit, kdo je kdo….

Ovšem láska v bílém je neodolatelná…“…já chci taky pusu!…“

Mít krytá záda takovou paničkou, to jednoho posílí, jestli mi pak není úplně všechno fuk…

…kdo jsi? Přítel či nepřítel?

Jasné, přítel,…páníček potvrzuje…

115 a 116 – mladí kluci podhalaňských ovčáků…že jsou si podobní? Bodejť by ne! Jsou to nevlastní bráchové!

Podhalaňští ovčáci jsou krasavci s velkým srdcem, přece jen ale ostražití, takže uklidňování dotekem páníčka i klidný a citlivý přístup paní rozhodčí jsou zcela na místě.

…kontrola zubů…nic moc, ale páníček to schvaluje, tak to bude asi v pořádku….

…a pozor, tady už je holka i kluk podhalana vedle sebe…s úsměvem?

Bodejť by ne, znají se: Bydlí u jednoho páníčka….a taky krásní jsou stejně….

Pozor, pozor, přicházejí krasavice podhalanů! Třídu mladých ovládá vrh B la Terra Porta.

Co lze vyčíst z postojů a očí paniček a podhalaňských dam?

Souznění, starostlivost, lásku…prostě „patříme k sobě“.

Pozor, pozor! Klub získává nové, mladé vystavovatele – úchvatné sledovat soulad s jejich svěřenci … každé má svou dimenzi, svůj půvab…držíme jim pěsti –mladým vystavovatelům i jejich kamarádům…Ať jim to vydrží!

A snímky výše jsou i přechodem od bílých velkých nádher – podhalaňských ovčáků k samorostům – zpravidla dvoubarevným – sebevědomým a samostatným polským nížinným ovčákům.

Co je jim společné? Co je odlišuje?

Odlišuje je asi jejich praktické poslání.

Spojuje inteligence, schopnost přežití.

Inteligence jako schopnost přizpůsobit se, rozumět svému okolí.

Jako lidský jedinec sdílející život s PONem bych dodala – i trochu nadřazenosti nad slabšími, potřeba je vychovávat…někdy je to ale těžko snesitelné, pokud má člověk dojem, že je z hlediska IQ na alespoň stejné úrovni…PON na to kašle…a přesvědčuje vás o své pravdě…. 🙂

….Možná za to může jejich velikost (nevelká). U podhalanů bych ty výchovné snahy nepředpokládala, jejich velikost nemusí o intelektu přesvědčovat jinak než svou existencí…

První mladý PON – kde je očekávaná dvoubarevnost? Možná snaha o kontrast vůči podhalanům…vypadá ale rozkošně! Ale ano, dvoubarevnost tam je. Na pacičky už se dost černé nedostalo 🙂 Ať se daří!

Další kluk je ale taky super – očekávatelně dvoubarevný…a rozkošný!

Krasavec Eros asi kráčí ve stopách svého strýce Dytka….paní Hanka Kadlecová o své kluky dokáže noblesně pečovat.

Z loňské hvězdičky Aishy je dnes hvězda první velilkosti. Na které z fotek jsou krásnější? Neuměla jsem vybrat – zvolte si sami…

Fatima je ve svých osmi letech plná energie, elegantně sleduje svou paničku na vodítku, když je ale zapotřebí přidat na tempu, neváhá a přímo vlaje…

…oprávněně získává svého BOV.

Dokonalý Maciwoda z Winory se svým dokonalým páníčkem už nemůže být ničím překvapen. Výstavnictví má v krvi, je součástí jeho úspěšného života.

Poslední soutěžní klání v kráse.

Nemá to paní rozhodčí lehké srovnávat nesrovnatelné.

Ale nejlepší jedinec Memoriálu Jaroslavy Markové může být jen jeden a stává se jím Matýsek, pardon urozený Maciwoda z Winory.

Výstava skončila, svod a bonitace je za námi, všichni už jsou pryč, ale nám se stále nějak nechce a setrváváme … postáváme, povídáme, očicháváme (koho jsme zatím očichat nestihli)…pohodové lidičky s pohodovými psími společníky…

Klubová speciální výstava s pořadovým číslem 27 skončila.

Na viděnou na 28. výstavě KChPO 10. června 2017 v Rokycanech!

Reportáž z klubové výstavy 2015

Publikováno: 20.7.2015 Autor: admin

Reportáž z klubové výstavy Klubu chovatelů polských ovčáků

spojené s Memoriálem Jaroslavy Markové

6. 6. 2015 * Praha – Kunratice

Sluníčko ten den nenechalo nikoho na pochybách, že když se mu zachce, je i u nás v Čechách mocné. Přijíždějící vystavovatelé jen stěží hledali pro své automobily (s vidinou zpáteční cesty) stinné místo. Organizátoři ale byli chápaví a radili, seč mohli.

Naštěstí zámecký park kunratického zámečku oplývá mohutnými stromy a spoustou stinných zákoutí, a tak i pro naše chlupáče – velké, důstojné a elegantní podhalaňské i svérázné, až sveřepé a roztomilé polské nížinné ovčáky – bylo možno najít jakž takž snesitelné utáboření. (Obě plemena jsou velmi odlišná exteriérem i povahou, kdo má zájem, nechť si přečte na našem webu něco o jejich historii. Pracovně jsou ovšem komplementární – velmi zajímavá geneze!)

S tak početným zastoupením našich dvou plemen jsem se asi v ČR dosud nesetkala – 9 podhalanů a 8 PON. Snad jen v Polsku, kde jsou polská národní plemena na výstavách protěžována (ve smyslu např. pouze symbolického výstavního poplatku).

Náš kruh byl jedním z největších, a tak – jestli si dobře vzpomínám -, na závěrečnou promenádu vítězů na nás museli chvilinku čekat.

Za organizaci našeho kruhu je třeba poděkovat poradci chovu, panu Jaroslavu Markovi, který působil rovněž jako komentátor a překladatel v jedné osobě. Patří mu i dík za pozvání skvělé (lidsky i odborně) posuzovatelky paní Anny Pulikowské – Klimondy z Polska.

Účelem tohoto příspěvku není podat přehled výsledků. (Ten je obsahem Zpravodaje, který je přístupný pro členy KChPO.)

Na tomto místě bychom rádi sdíleli pár fotografií dokumentujících akci – její atmosféru, aktéry ve chvílích napětí i uvolnění… a koneckonců i to horko, které nás provázelo.

Fotky jsou dílem paní Martiny Irglové a moc jí za ně děkujeme!

POO – psi		PON – psi
133	ABBAS la Terra Porta	142	EROS z Niemieckiego Dworu
134	AROK la Terra Porta	143	MACIWODA z Winory
		144	ŹART z Wieglowa
POO – fenky		145	DYTKO Rusiolek
135	JENNY Nutrena
136	ARANKA Smiling Sweetheart	PON – fenky
137	DAFNE z Kuesty	146	ABI Majnerek
138	DAISY z Kuesty	147	AISHA Majnerek
139	DEBBIE z Kuesty	148	DZIEWANNA Via Rivendall
140	ŚPIEWKA na Góralsko Nute	149	CALINECZKA Rusiolek

Pár snímků z PONího ležení: nutné předvýstavní přípravy, okoukávání se, očichávání se,… kdo s kým kamarádí, kdo si naopak hlídá své páníčky, hračky a místečko i komu je to úplně jedno a chce být podrbán a chválen….

Mezi vystavovanými psy byl i jeden zahraniční – polský „Žertík“ – moc hezký pejsek se sympatickými páníčky, naprosto distinguovaně reprezentoval svou vlast a zemi původu PONů

A ještě něco z výstavního klání:

Takto se naposledy vystavovala téměř dvanáctiletá krasavice Calineczka Rusiolek, psí dáma honosící se i titulem interšampionky…i v běhu jí elegantně vlaje její stále bohatá srst a ani horko ji neodradilo od předvedení sebe sama v plné parádě.

Erosek nespustí ze své paničky oči, že by mu dávala povel „štěkej!“…tady?!, ve výstavním kruhu?, to se ani Eroskovi nezdá…

Zahraniční hosté patří ke zkušeným vystavovatelům, jejich předvedení je dle očekávání perfektní.

Dziewanna cestovatelka (nedávno se vrátila z dlouhodobého pobytu na Psích ostrovech – přečtěte si o tom v našich webových zajímavostech, je tam první díl příběhu)… není nadšena, …nechápe, …proč by měla nějak pózovat, když je horko a jí bylo lépe v tom stínu stromu…